Akvatinta na papíře, 32 x 16,5 cm, rámováno, pod sklem, datace 1965, signováno vpravo dole Jiří Balcar, zezadu opatřeno pozůstalostním razítkem, list č. 5/10.
Malíř, grafik, ilustrátor a grafický designer, přední osobnost českého umění 60. let. Studoval na VŠUP v Praze u F. Tichého a později u F. Muziky, krátce také navštěvoval dějiny umění na FF UK. Člen skupin Máj 57, SČUG Hollar a Konfrontace. Jeho poetika byla v mládí silně formována válečnou generací, názorově ho ovlivnil především existencionalismus a neorealismus. Intelektuální vnímání světa a nesouhlas se současným stavem kultury ho přivádějí v roce 1955 do redakce časopisu Květen, který vytváří první diskusní platformu mladé generace. V letech 1956 - 1959 autorova tvorba navazuje svými motivy na civilismus Skupiny 42, formálně pak vychází z expresionismu. V roce 1958 vystavuje na proslulém EXPO v Bruselu. Spřízněnost našel v abstraktní a informelové malbě. Důležitá pro něj byla typografie, kterou zakomponovával do svých grafik. Abstrakci dále rozvíjí v rozsáhlém grafickém a později i malířském cyklu Dekretů, v nichž zhodnocuje osobitým způsobem impulzy lettrismu a strukturální malby. Slavný francouzský kritik umění Pierr Restany se v září r. 1960 zastavil v Praze a zdejší uměleckou scénu popsal takto: Mezi umělci, kteří dovršili třicítku, jsou nejvyhraněnějšími osobnostmi takoví jako Medek…, Koblasa… a hlavně Jiří Balcar. Balcarovi, který se dlouho zabýval kolorovanými grafickými pokusy se podařilo definovat originální písmo, které vtěluje do svých pláten pojednaných velmi střídmě a dosahuje tak integrované rovnováhy, která ho duchem poněkud přibližuje Američanu Twomblymu nebo Italovi Novellimu. Já osobně bych právě od Balcara očekával v budoucnosti nejkonkrétnější výsledky. Stipendijní pobyt v USA mu otevřel brány do pop artu a určuje jeho poslední tvůrčí období až do jeho předčasné tragické smrti, kdy slavil velké úspěchy i jako autor filmových plakátů. Během svého života získal za své dílo řadu prestižních ocenění a dnes patří mezi sběratelsky mimořádně žádané autory. Názorově ho ovlivnil především existencionalismus a neorealismus. Intelektuální vnímání světa a nesouhlas se současným stavem kultury ho přivádějí v roce 1955 do redakce časopisu Květen, který vytváří první diskusní platformu mladé generace. V letech 1956 - 1959 autorova tvorba motivicky navazuje na civilismus Skupiny 42, formálně vychází z expresionismu. V roce 1958 se přiklání k abstrakci, která však neztrácí souvislost s předchozí tematikou, dochází k její transformaci na tapetu města. Abstrakci dále rozvíjí v rozsáhlém grafickém a později i malířském cyklu Dekretů, v nichž zhodnocuje osobitým způsobem impulzy lettrismu a strukturální malby. Stipendijní pobyt v USA mu znovu aktualizuje problematiku figurace. Tvorba na pomezí nové figurace a existenciálně komplikovaného pop artu pak určují jeho poslední tvůrčí období až do předčasné tragické smrti.
Autor viz TD 21, B 1/394, Ch 1/74, NEČVU 1/44.